Lidé nemůžou být všichni Einsteinové. Jako Gideon Dobbs - táhne mu na čtyřicítku, ale rozumu moc nepobral. Jako sirota žil u tetičky, ale ta se vdala a nemůže o něj dál pečovat. Odvedla ho proto do nejbližšího sociálního ústavu - do domova pro staré lidi. Dobrácký Gideon s duší malého kluka je jako ryba na suchu - obyvatelé domova ztratili radost ze života a jen čekají na svůj konec. Mrzutí staří lidé si časem všimnou zvláštního hravého muže s jakoby magickými schopnostmi - dokáže zkrotit divoká zvířata a upokojit rozhněvané lidi, a dokonce jim pomůže proti přísné ředitelce ústavu...
