Ofka propadla zvláštní letargii: zatímco většina jejích spolužáků ze střední školy pokračuje ve studiu, ona odmítá opustit šalebné pohodlí dětství, jež se však rychle začíná měnit v dusnou past. Prodává v nonstop obchůdku svého švagra Edy a nechává kolem sebe poletovat střípky zmarněných osudů stálých i náhodných zákazníků i těch dávných kamarádů, kteří stejně jako ona skutečně žijí pouze v noci. Občas zaskočí za partičkou popíjející ve vltavském přístavu, potuluje se ulicemi s podivínským Ubrem, který z popelnic fascinovaně loví odložené věci a beznadějně ji miluje, vyhýbá se Mírovi, jenž ji naopak milovat přestal. Je jí však pořád jasnější, že jednoho dne se musí rozloučit s dětstvím, překročit hranice rodné čtvrti a začít něco dělat se svým životem…
